Heřmanova Huť - Vejprnice  0:6 (0:3)

sestava : Konvalinka - Lakó J., Kamík, Beloso, Šůla - Brož, Veselovský "C", Cejthamr, Poslední M. - Kalián, Poslední Jar.

střídali : Poslední Jak., Kaprál

Jako každý rok, tak i letos jsme se zúčastnili poháru Čeké pošty, cestu do Evropy nám jako první skřížily Vejprnice. Soupeř působí v krajském přeboru a při pohledu na tabulku a výsledky tutý soutěže se dalo říci, že favorit na vítězství je jasný. Náš čilý bafuňář Konef se snažil posunout začátek zápasu o půl hoďky dál, ale hráči Slávie již měli domluvené masérky a tak náš návrh neakceptovali. Vzhledem k tomu, že spousta hráčů si nemohlo odskočit od soustruhů a s úsměvem na tváři zvyšovalo HDP naší vyspělé země, tak bylo jasné, že nebudeme hrát v nejsilnější sestavě. Trenér Zenkl měl nakonec k dispozici 13 kousků a s nimi vyrazil do boje.

První evidentní faul soupeře byl v tom, že přijel s dosti mladou a hlavně běhavou sestavou - to se prostě nedělá. Nicméně, k překvapení všech, jsme s hosty drželi krok. Sice jsme poměrně brzo inkasovali, ale i my jsme mohli skórovat. Zejména Posli byl hodně blízko gólu, bohužel si míč rovnal na pravačku tak svědomitě až svou lepší nohou mířil pánu Bohu do oken - vše nasvědčovalo tomu, že náš mrštný záložník nechtěl pokořit soupeře, páč se honosí stejným názvem jako jeden průměrný pražský klub, kterému Posli fandí. Do konce poločasu jsme ještě několikrát vystrčili růžky, avšak góly střílela jen Slávie.

Druhý poločas měl vesměs podobný průběh jako ten první. Ač jsme měli nějaké náznaky šancí, tak přítomným divákům jsme nedopřáli možnosti si zakřičet gól. Tutu možnost měli pouze příznivcí hostujícího týmu, kteří si to užili ještě třikrát. Nutno říci, že asi nikdo neočekával, že Vejprnice porazíme, teda kromě Bohemáka, a proto výsledek 0:6 v náš neprospěch nebyl pro nikoho nějak zvlášť velkým zklamáním, a naopak si borcí na hřišti vysloužili pochvalu od fanoušků za předvedený bojovný výkon.