MISTROVSKÉ UTKÁNÍ: 12. kolo I.B třída

Tlumačov - Heřmanova Huť  2:3 (1:1)

branky: 20´ Veselovský, 55´ Cejthamr, 60´ Németh

ČK: 40´ Veselovský

střídání: 85´ Brož za Sedláka

hráči, kteří nenastoupili: Konvalinka, Kaprál, Poslední Jak.

Poslední výjezd v podzimní části sezony byl zároveň i nejdelší, neb jsme cestovali až do Tlumačova, kde nás čekal souboj o šest bodů. Před odjezdem jsme počítali ztráty a že jich nebylo málo, kromě dlouhodobě zraněného Gustíka nemohli pro zranění nastoupit Šuli, Vetche ani Posledňák a navíc chyběl i vykartovaný Bezmi. Trenér Zenkl si zkontroloval kdo tedy zbyl, ale do Tlumačova s námi nejel, protože ho zradilo zdraví a tak se kormidla chopil opět náš předseda. Nakonec nás bylo dost a tak nic nebránilo tomu vyrazit vstříc třem bodům. Po cestě jsme řešili, proč vůbec vyjíždíme vždy s takovou časovou rezervou, páč jsme měli našlápnuto být v Tlumačově ještě dlouho před jednou hodinou. Hlavní navigátor měl však svůj plán a tak jsme si udělali krátkou okružní jízdu po Domažlicích a do místa zápasu jsme dorazili tak akorát. První pohled na hrací plochu dával tušit, že terén nebude z těch nejlepších a po obutí fotbalových pracáků jsme museli říct, že něco tak šíleného se opravdu jen tak nevidí. Už při rozcvičování jsme se bořili po kotníky v terénu a bylo jasné, že to žádný kombinační fotbal dnes nebude. Co bylo potěšující byl fakt, že na nejdejší výjezd s námi přicestovalo hodně fanoušků, včetně chulošů, kteří dorazili v Bezmiho fialovém ďábelském čtyřkolovém oři.

Hned od úvodních minut bylo z našeho týmu cítit, že se chce o body opravdu porvat, v rýžovém poli jsme se pohybovali jako bychom nehráli na ničem jiném. I když jsme byli fotbalovější, tak první náznak větší šance měli domácí. Jedna jejich dalekonosná střela si to štrádovala na Kaliho bránu, kterému Vesi zkušeně zařval, že to jde ven a míč olízl spojnici zařízení, v ochozech to jen zahučelo, ale Vesi s Kalim to měli vypočítané. Náš kapitán poté ukázal, že má brány opravdu dobře přeměřené, ze vzdálenosti nějakých dvaceti metrů zahrával přímák a z domácího gólmana udělal statistu. Během prvního poločasu o sobě dával dost vědět hlavní sudí, který připomínal skvělého muzikanta, páč dokonale hrál na naše nervy. Co na jedné straně bylo faul, bylo na druhé v pohodě. A vrchol jeho koncertu přišel ve chvíli, kdy vyloučil Vesiho za faul na hráče ve vyložené šanci, přitom to bylo maximálně na žlutou. Výhodu jednoho muže v poli domácí do poločasu využili, jeden jejich sráček simuloval a druhý chtěl míč zakopnout, ale odkop mu zrovna moc nesedl a jeho ukopnutí skončilo v levém horním rohu Kaliho branky.

Do druhémo poločasu jsme nastupovali s tím, že hlavně přestaneme krafat a pokusíme se urvat body i v deseti. Pohodu v našem týmu dokázala i Ulčinhovo srandička, náš předstoper si naběhl na centr Tlumačova a hlavou, po teči Kaliho, poslal míč na břevínko. Náš plán na urvání bodů se nám dařilo plnit na výbornou, Pepíček zatáhl míč po levé straně a umístěnou střelou překonal tlumačovského nechyta. Chvilku na to Ulčinho vybojoval míč ve středu hřiště, poslal ho Benovi do běhu a ten svou třetí trefou v sezoně zvýšil naše vedení na 3:1. Domácí se samozřejmě nemohli spokojit se stavem zápasu a postuně se k naší brance brodili častěji a častěji a jejich větší aktivita byla odměněna druhou brankou. Vstřelený gól samozřejmě nalil do žil tlumačovských spoustu odhodlání k vyrovnání, ale na nás se jim už nedařilo vymyslet nic kloudného. Co se nedařilo hráčům, to za ně zařídil rozhodčí. V nějaké 86.minutě nařídil pokutový kop za Papíčkovo ruku, které se míč dotkl při zpracování míče na místním oraništi, takže se dle nových pravidel pískat rozhodně neměla, navíc když pro nás nepískl v prvním poločase jasnou penaltu po faulu na Pepíčka, tak tuta vyzněla více než přísně. Míč si na puntík postavil maník co dával gól v prvním poločase, Javi ho ještě stačil lehce slovně rozhodit  a exekutor kopu merunu poslal vedle Kaliho branky. V posledních minutách jsme míč drželi daleko od naší kisny a tak jsme si konečně připsali první letošní vítězství z venkovích zápasů.