!!! Klobouk dolů před holkama !!!

Na 7.9. byla svolána brigáda na rozebrání zámkovky kousek od osvěžovny U Gubíků, která má být poté položena pod pergolu u nás na hřišti. Je pravda, že tuta akce byla oznámena krátce před realizací, ale měli jsme to dělat pro sebe a tak byla očekávána velká účast makáčů. Bohužel se nás v sobotu sešla hrstka, ale nelenili jsme a udělali kus práce. Jelikož jsme, i přes veškerou snahu, rozebrali zhruba polovinu, tak jsme se dohodli, že si dáme repete i v neděli. Druhý den se nás ale sešlo ještě míň než v předchozím termínu a tak jsme před odjezdem áčka udělali jen kousek. Na brigádě byli především reprezentantí áčka a tak starosta přišel o přestávce zápasu béčka s Blatnicemi s tím, že pokud prohrajeme, tak by bylo dobré, aby béčkaři po utkání také přiložili ruku k dílu. Hosté nás nakonec porazili a tak bylo jasné co nás čeká, jaké ale bylo překvapení, když hřiště opouštěli trenér Owen, kapitán Kamík, hvězdný brankař Efa a "nervák" Bohemák?! Všichni mlaďasové ze hřiště zdrhli tak rychle, že kdyby tak běhali i při zápasech, tak béčko drtí jednoho soupeře za druhým. Takže za naše rezervní mužstvo se ke krumpáči postavila tuta čtveřice a v takovém počtu nemohlo být dílo dokonáno. Na společnou pozápasovou tiskovku dorazilo ke Gubíkům áčko a už se domlouvalo, že se budeme muset sejít ještě v pondělí. Pak se ale stalo něco úžasného, dámská část rodiny Lakóových (Růženka, Monča, paní Lakóová a nejpilnější pomocnice Agátka) se rozhodla, že nám taky pomůže a za pár chvil si to už štrádovala směr práce. Všichní přítomní hráči, včetně příznivců našeho fotbalu, nevěřícně koukali a hecli se, že v tom holky nenechají. Z hospody se poté vytrmácel neuvěřitelný počet brigádníků a všichní se pustili do díla. Dámy a pánové, to pak byl fofr. Zámkovka mizela pod našima nohama takovou rychlostí, že to až nebylo možné a co se ještě před pár minutami zdálo nereálné se stalo skutečností. Celá zámkovka skončila na paletách do neděle, což byl termín, do kterého mělo být hotovo. Všem co se podíleli na brigádě patří obrovský dík, dík patří i Konvičovi, jenž kromě účasti na brigádě, v zápalu pracovního tempa, zlomil násadu od rodinného krumpáče, ale ten největší dík a hluboká poklona patří především holkám, díky kterým se celá akce nakonec dokončila!!!