Heřmanova Huť - Tachov "B"  5:1 (2:1)

branky : 25´ Veselovský, 40´ Cejthamr, 53´ Veselovský, 70´ Vyskočil, 85´ Vyskočil

střídání : 80´ Brož za Poslední Jar., 84´ Poslední Jak. za Poslední M.

Dalším soupeřem v naší cestě do klidnějších vod tabulky byl Tachov, který i přes neodehrání posledního zápasu se Stříbrem hleděl na všechny ostatní kluby I.B třídy z prvního místa. Kolegové z Tachovského deníku měli předem jasno o vítězi našeho souboje, ale už nejednou se ukázalo, že z Heřmanky se body jen tak nevozí a i sobotní zápas začínal stavem 0:0. Pomalu se stává tradicí, že v kabině dojde k nějaké sázce a nejinak tomu bylo i v sobotu, Pepé Vyskoč se dušoval, že dokáže svůj temperament zkrotit na celých 90 minut, čemuž samozřejmě nikdo nevěřil a tak ve hře byla další flaška. Pozdvižení způsobil i Bezmi, jenž si sundal pokrývku hlavy a všichní pak valili oči na jeho aerodynamický sestřih.

Vzhledem k postavení obou mužstev v tabulce byli hosté určitě favorité, ale hned od prvních minut jsme se do soupeře zakousli takovým stylem, že nevěděl kde mu hlava stojí. Z naší strany to byl neuvěřitelný kolotoč a bylo otázkou času, kdy se ujmeme vedení. Hodně blízko k vedoucí brance měl Javi, který napřáhl ke střele z nějakých pětatřiceti metrů, ale jeho dělovka bohužel skončila jen na spojnici. Co se nepovedlo našemu stoperovi, to dokázal kapitán, na jeho střelu byl gólman hostí krátký a my jsme se ujali zaslouženého vedení. Na hřišti existovalo jen jedno mužstvo, ale někdy udeří i z nebe bez mráčku a stejně tomu bylo i v tutom zápase. Kali prakticky po celý zápas neviděl hráče hostí zblízka, páč ti se k naší brance nedostali, ale jeden jejich player napřáhl ke střele v třiceti metrů a trajektorie jeho pokusu byla hodně nečekaná, že míč skončil za zády naší jistoty v brance. Inkasovaný gól nás sice trošku překvapil, ale na aktivitě jsme nepolevovali a byli jsme jasně hladovější po bodech. Vedení na naší stranu mohl strhnout Pepé Vyskoč, jenž levačkou prověřil gólmana hostí, ten však míč konečky prstů vyrazil na tyč. Pro vývoj zápasu byla určitě důležitá 40.minuta, to jsme předvedli před vápnem Tachova skvělý ťukec na jehož konci byla přesná Pepíčkova střela. Byl to klasický gól do šatny, který má vždy svou cenu.

Druhý poločas začal stejně jako končil ten první, naší aktivitou. Soupeř se opravdu nezmohl na nic, naše jedenáctka byla u všech míčů dřív a předvádět takový koncert každý týden, tak jsme nemuseli řešit starosti v boji o záchranu. Naše hra si zasloužila určitě lepší výsledek než 2:1 a po chvilce jsme si mohli zakřičet gól potřetí. Vesi zahrával přímák z dvaceti metrů a jak jsme zvyklí, tak to je vzdálenost, ze které náš kapitán trefuje zařízení s milimetrovou přesností a nejinak tomu bylo i tentokrát. Pro přítomné bylo překvapením v jakém stylu si Tachov podáváme, ale možná ještě větším překvapením bylo mlčení Pepého, skoro připomínal Otíka, jenž promluvil jen v Berouně, kde řekl: Beroun. Náš středopolař tentokrát promluvil jen kopačkami, když se dostal do brejku a sám vůči gólmanovi rozvlnil síť soupeře počtvrté. Zaplněný stadion začal toužit po buru a jeho chtíč byl naplněn chvilku před koncem zápasu. Kdo neviděl náš čtvrtý gól, tak mu stačilo vidět pátý, který byl jako přes kopírák toho předešlého. Pepé opět zařadil pětku, obránce hostí nechal daleko za sebou  a brankařovi nedal šanci. Zápas skončil krásným výsledkem 5:1 a všichní na place si zasloužili dlouhotrvající potlesk ve stoje.