MISTROVSKÉ UTKÁNÍ: 24. kolo I.B třída

Oproti zápasu s Kolovčí se na hrot posunul Šimpi a na předstopera byl nominován Ben, ale ten se necítil zdravotně uplně fit a tak ho zastoupil Bezmi, jenž se s tutou pozicí porval skvěle a po celý zápas znepříjemňoval domácím útočníkům prosluněný den. Vzhledem k posledním výsledkům soupeře jsme možná byli favorití, ale na samotné hře to vidět nebylo. Máme sice poměrně zkušené mužstvo, ale na hřišti jsme byli zbytečně nervózní a gól, který by nás mohl uklidnit byl v nedohlednu. Na klidu nám nepřidalo ani to, že po jednom ostrém souboji zůstal v pozici ležmo Vetche, ale tuten chlapík patří k Husákovo dětem a to nejsou žádná ořezávátka a tak po ostřiku běhal opět jako mladá laňka. Plán na rychlou branku se mohl naplnit v 15. minutě, kdy byl Pepíček evidentně nedovoleně zastaven v pokutovém území, ale píšťalka hlavního sudího zůstala nepochopitelně němá. O pár minut později jsme se však už mohli radovat naplno, Vesi se dostal sám před gólmana domácích a prudkou střelou mu nedal sebemenší šanci. Určitě to chtělo zatížit Chodovku dalšími banány, ale vůbec se nám nedařilo dostat se do nějakých větších loženek.

Do druhého poločasu jsme šli s tím, že to chce co nejdřív vstřelit druhý gól a hned v úvodu jsme Chodovku tlačili, ale bohužel to byl jen chvilkový jev. Nervozitu z prvního poločasu jsme ze sebe nesetřásli, naopak jsme působili hodně ustrašeným dojmem, vázla nám přihrávka a domácím jsme nechávali dost prostoru. Možná se to mohlo změnit po Šimpiho hlavičce, která mířila do šibenice, ale gólman Slavoje míč vyškrábl konečky prstů na roh. Chvilku na to mohla Chodovka vyrovnat, ale po závaru v šestnáctce vyrazil Kali neposednou merunu z brankové čáry. Od této chvíle se fotbal změnil v nelítostný boj, ze kterého vybočila snad jen šance Vesiho, který byl v podobné střelecké pozici jako v prvním poločase, ale tentokrát se to obešlo bez gólové tečky. Pak už to byla opravdu jen okopávaná, po níž to na hřišti žloutlo jako na louce plné pampelišek, no a v případě Komína se i červenalo, za dvě pampelišky totiž viděl vlčí mák. Převahu jednoho muže v poli chodové málem využili, ale gólovou radost jim zkazil Owen svým zdviženým praporkem pro ofsajd. To samozřejmě domácí vytočilo k nepříčetnosti, páč byli přesvědčeni, že je náš pomezní poškodil, ale celá tuta jejich reakce působila směšně v kontextu toho jak mával jejich výpravčí, ten měl praporek nahoře tak často až se mu odkrvila ruka. Nicméně neuznaný gól klidu na trávníku nepřidal, což pocítil i Šimpi, který dostal loktem do nosu. Tady je nutné našeho útočníka trošku pokárat, páč v takové situaci, zvlášť těsně před koncem mače, se čeká na ošetření na hrací ploše, neběhá se za rozhodčím ukazovat mu bebí :-) Naštěstí se už do konce zápasu domácí na dostřel naší branky nedostali a tak jsme si domů odvezli důležitou výhru 1:0.